středa 3. prosince 2014

MY STORY




Ahojte! Dnešní článek bude trošku nevšední, neboť se nebude pojit k módě ani kosmetice, nýbrž k ledové katastrofě, která nás postihla. To zní, jako by byl konec světa, že? Ale věřte mi, že mi to tak v pondělí skutečně připadalo a to ten den začal tak nevinně..
Jako každé pondělí jsem vstávala kolem sedmé hodiny ranní a po běžných ranních činnostech jsem se vypravila do školy. Po skončení semináře jsem se ještě na chvíli sešla s kamarádkami. Odjezd domů jsem plánovala v 13:30, nakonec jsem zvolila pozdější variantu, a to v 14:30. Mezitím se ale pěkně rozpršelo a venku to začalo klouzat. Po dvou příchozích SMS zprávách od mé mamky i přítele, s upozorněním na ledovku a samé bouračky, jsem se pomalým krokem vydala k tramvajové zastávce. Měla necelých 10 minut zpoždění, což se tedy většinou nestává, ale nevěnovala jsem tomu sebemenší pozornost. Tramvaj mě dovezla až na vlakové nádraží, kde jsem teprve zjistila, jaká situace díky namrzlým kolejím i přetrhaným drátům nastala. Vlaky nabíraly čím dál větší zpoždění, nicméně já jsem si v podchodu počkala cca 30 minut a potom můj vlak směr Přerov konečně přijel. 



Cesta do Přerova trvala déle, než běžně. Řidič vlakové soupravy byl obezřetný a rychlost přizpůsobil počasí, které venku panovalo. To, co mě však čekalo po příjezdu do Přerova, kde jsem měla přestoupit, mě ani ve snu nenapadlo a rozhodně bych to nikomu nepřála. Vlak, který je běžně přípojným a čeká na vlak z Olomouce, byl fuč (pravděpodobně kvůli půlhodinovému zpoždění) a mně nezbývalo nic jiného, než počkat na další, který měl jet v 16:01. Říkala jsem si, že dalších 30 minut mě přeci nezabije a držela jsem se motta: ,,Co tě nezabije, to tě posílí!" Jenže uběhla necelá hodina a můj vlak se na informační tabuli stále neukázal. Popošla jsem tedy blíž, abych se ujistila a k mému překvapení měly všechny vlaky cca 100 až 120 minut zpoždění. Málem mě klepla pepka! 



Na nádraží jsem tedy čekala necelé dvě hodiny, mezitím asi třikrát vypadl proud a celé nádraží se ponořilo do tmy. A víte co? Nakonec nám bylo oznámeno, že vlaky nepojedou. Promrzlá až na kost jsem se vydala k autobusovému nádraží a doufala, že pojedou alespoň autobusy a nebudou mít taková zpoždění. Ano, mohlo mě to napadnout ihned, jenže když máte zakoupenou zpáteční jízdenku a je vám sděleno, že vlak pojede, jen musíte mít trpělivost a chvíli vyčkat, tak se rozhodně nerozběhnete na autobus. Nicméně, venku lilo jako z konve a kapky deště, které na zem či kamkoliv jinam dopadaly, ihned zmrzly. Třepala jsem se zimou jako ratlík a neustále vyhlížela autobus, který mě měl odvézt domů. Musím se přiznat, že jsem se autobusem bála, především po tom, co jsem slyšela o nespočetných nehodách na dálnicích i mimo ně. Jenže touha dostat se domů byla daleko silnější a taky to byla moje jediná možnost. Nechtěla jsem otravovat rodiče, ať pro mě přijedou, protože bych se zase obávala toho, aby se jim cestou něco nestalo. Určitě si tedy umíte představit, jakou jsem měla radost, když se na zastávce objevil autobus (i když s 10-minutovým zpožděním) a já do něj mohla spokojeně nastoupit. Během cesty jsem se sice moc neohřála, ale bylo mi to už jedno a těšila jsem se, až budu doma, dám si teplou sprchu, navleču se a zalezu pod peřinu (a to jsem se měla učit!). 



Po jízdě smrti, kdy řidič autobusu nebyl vůbec ohleduplný vůči počasí, vůči popadaným stromům, ani vůči cestujícím, kteří museli stát, jsem zdárně dojela domů. Jenže doma mě čekalo další překvapení v podobě výpadků elektřiny, které se neustále opakovaly. Chtěla jsem si tedy pospíšit se sprchováním, ale i přesto jsem to nestihla a sprchovala se při svíčkách. Po celý zbytek večera naskočil pak proud maximálně na 3 minuty, netopilo se ani netekla teplá voda, a tak jsme se před devátou hodinou všichni odebrali ke spánku. Já už jsem myslela, že se snad rozbrečím, protože mé tělo bylo studené jak led a hlava se mi málem roztříštila na milion kusů, jak mě bolela...



Díky Bohu, že už je to za námi, i když ve zprávách neustále straší s tím, že se to vrátí. Snad ne!

Jak vypadal váš pondělní den

Soucítím se všemi, které potkala podobná situace, ať už kvůli nepojízdným vlakům, nebo výpadku proudu. Doufám, že jste nikdo neonemocněli! Já se stále držím, ale není mi nejlépe. Mějte se krásně a jak už jsem psala včera, dávejte na sebe pozor a buďte opatrní!


Vaše A.

20 komentářů:

  1. To je hustý. Opravdu Tě lituju, takový zážitek. Naštěstí jsi v pořádku.
    A ty fotky jsi fotila nebo jsi je vytáhla z nějakého katastrofáku? Nemůžu uvěřit těm silným vrstvám ledu. V Praze sice vypadla celá doprava, ale ledu i sněhu mi přišlo minimálně a tohle co píšeš je teda opravdu síla. Tak držím palce, ať je Ti co nejlépe a nejsi nemocná. Měj se krásně!
    Gabča
    www.earringsonabook.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to příšerné! A když jsem se ještě potom doma dozvěděla, že někteří lidé ve vlacích uvízli a zůstali trčet někde na trati mezi Olomoucí a Přerovem, protože vlak nejel, tak jsem byla ještě ráda za to, co potkalo mě. Chudáci :(
      Jojo, fotila. U nás. Šílené, co?

      Děkuji! :* Zítra ráno jedu na zkoušku, tak doufám, že bude cestování příjemnější, než v pondělí :D

      I ty se měj krásně!

      Vymazat
  2. To je dost strašná story. Ty vlaky a autobusy čert vem, ale že i doma to bude pokračování té hrůzy :( Nám v Praze se naštěstí nic podobného nestalo. Jinak to jsou dost dobré fotky, to jsem ještě neviděla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To teda. Taková story se nevidí denně, musela jsem se s vámi podělit :D Hrůza. Buď ráda, že tě to nepotkalo :-*
      Jak jsem tak slyšela, tak to bylo převážně u nás:/

      Vymazat
  3. jojo, měla jsem to hoodně podobné :D šaliny nejely a když jsem se dostala na nádraží, tak vlaky 120 minut zpoždění :D to už nechci nikdy zažít :D

    OdpovědětVymazat
  4. Anet, ani nevíš, jak Ti rozumím. Takovou katastrofu jsem tedy neprožila, ale bylo to dost podobné. Tím spíše, že to peklo panovalo v Praze i co se tramvají týká, takže jsem byla zoufalá. Včera tramvaje nejezdily vůbec, s dnešním dnem začalo jezdit pár spojů. I přesto, že běžně mě moc chod tramvají nezajímá, protože se pohybuji po Praze především autobusem a metrem, se mi dnes "podařilo" přijet do školy později a cestou na vlakové nádraží, jsem se jen modlila, aby mi jel nějaký vlak domů. Naskytla se samosebou možnost autobusu, ale bohužel, trápí mě zánět močového měchýře a tak jsem byla zoufalá, že to v autobusu bez WC díky neustále potřebě nevydržím a hlavně - všechny vlaky, které nejely byly odkloněné právě na autobusy, takže představa stát hodinu a půl v autobuse cestou domů nebyla lákavá už vůbec. Nakonec se mi trošku zadařilo a chytla jsem přestupní vlak bez zpoždění a byla tak šťastná jako blecha, když jsem vystoupila v Tp na nádraží.
    Ačkoli tvůj příběh je hrozný a jsem ráda, že jsi náročný den přes všechny nástrahy zvládla, fota jsou dokonalá a naprosto kouzelná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zánět močového měchýře není nic příjemného, moc dobře to znám, protože ho mívám celkem často :( Jsem ráda, že jsi se autobusu vyhnula a chytla vlak, který neměl zpoždění! :* Jinak by ses asi hodně natrápila, podobně jako já :(

      Jinak děkuji :) Fotky se mi taky líbí, pěkně zachytily vše, co měly a vypadá to hezky :D

      Vymazat
  5. Tak to ti vůbec nezávidím, já byla většinu pondělního dne v práci, ale i tak mě včera začalo bolet v krku a dnes tedy mluvím jen pokud je to nezbytně nutné a občas mě přepadne zimnice. A to mám dnes a zítra volno a těšila jsem se, jak budu točit své první Youtube video. Proto mě to samozřejmě štve a mrzí, protože k natáčení videa se tedy dostanu až v pondělí :(

    Victoria´s Secret - Giveaway

    OdpovědětVymazat
  6. omg!!too cold but these pics are amazing...

    OdpovědětVymazat
  7. Soucítím. Ta zima je strašná. Hlavně ať to neodmarodíš! Na mě to padlo v neděli ale už se cítím dobře, teď ty nemoci budou jen řádit :-(.

    OdpovědětVymazat
  8. To je hrozný. Super kalamita. Šlo to mimo mne a zprávy jsem neviděla, protože mému dítku omylem zlomili ruku a trvalo doktorům dva dny než zjistili, že je to komplikovaná zlomenina. Dvě bolestivé noci a já zrovna sama samotinkå. To jsou teprve nervy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Týjo, Marti. To jsi měla skoro podobnou ,,kalamitu" :( Doufám, že bude tvé dítko brzy v pořádku!!! Myslím na vás, držte se:*

      Vymazat
  9. Taky mě to počasí dost překvapilo, přítel ani nemohl jet vlakem do školy, všechny vlaky na Prahu zrušeny... Ale fotky jsou nádhern=!

    OdpovědětVymazat
  10. Ty jo, tak to docela koukám! :O U nás blázní jenom ten proud a dost často, už mi to začíná lézt na nervi, ale pořád jezdí autobusy a vlaky taky, ale se zpožděním tak 20 min.
    Tak snad už se ti nic takového opakovat nebude :)

    OdpovědětVymazat
  11. Počula som o tom vašom počasí. Ale fuu,že to bolo až také zlé. Ale už sa to našťastie lepší :)
    Pozývam na moju Vianočnú GIVEAWAY - množstvo produktov, čím viac Vás bude, tým viac toho vyhráte! :)

    OdpovědětVymazat
  12. Mě se stalo taky něco podobného. Chtěla jsem jít udajně jenom na zimní boty s mamkou, ale potom se taky strašně rozpršelo a začal foukat nesnesitelný vítr. A autobusy měli zpoždění ani taxiky nejeli kvuli zácpě ve městě. Byla to hrůza my ještě s nákupem z obchodu ruky jsme měli promrzlý na kost. No já sem byla ráda že jsme narazili aspoň na nějaký autobus na zastávce. A byla jsem štastná že sem doma:D!!

    OdpovědětVymazat
  13. Anet, taky mě ta katastrofa postihla :) Nechala jsem raději auto v práci, protože jsem se bála ledovky a rozhodla se jet autobusem, ale vzhledem k četným nehodám byly zacpané silnice a auta stála na místě a ani se nehnula, a tak ani autobus nemohl přijet. Hodinu a půl jsem mrzla venku a necítila nohy. Nakonec mě zachránil vlak, který výjimečně jel! :) Doma jsem si musela namočit nohy do horké vody, myslela jsem, že mi upadnou :D Snad se to už nebude opakovat :))

    OdpovědětVymazat
  14. Teda takovou story nezávidím, v Praze naštěstí v pohodě, nejezdily jen tramvaje, ale i tak všude plno lidí. Na Moravě byla situace mnohem horší, spousta havárek a mamka jela půlhodinovou jízdu autobusem 3x tak déle, mrzla na zastávce. Tak hlavně že jsi v pořádku a snad se už situace nebude opakovat...

    OdpovědětVymazat
  15. Tak to je masakr, všechno takhle namrzlý. Já jsem ráda, že přes týden bydlím na VŠ na bytě, takže nemusím dojíždět. Slyšela jsem, že ty vlaky byly katastrofa, mě naštěstí tohle všechno minulo, takže jsem hodně ráda, to by mě asi klepla pepka jinak :D
    Blog by Veru

    OdpovědětVymazat

Moc Vám děkuji za Vaše komentáře :-*
A pokud se mě budete chtít na cokoli zeptat, tak:
anyzzzz@seznam.cz :)