středa 10. srpna 2016

THIS PLACE


Pamatujete si na článek (najdete ho konkrétně kliknutím TADY), ve kterém jsem vám dala najevo své šťastné pocity z onoho báječného okamžiku? A kdy jsem vám také psala, že další nezapomenutelný zážitek přišel o tři dny později? Tak právě dnes mu bude patřit, i když s menší časovou prodlevou, celý článek. MLÝN. Co si ihned vybavíte pod slovem mlýn? Místo, kde se mele obilí na mouku? Mlynáře s čepicí na hlavě? Mlýnské kolo? Pohádku Princezna ze mlejna? Film Habermannův mlýn? V našich představách se meze nekladou. Někdo si vybaví mlýn jako budovu, která právě slouží k tomu, aby se namlelo obilí, někoho napadne mlýnské kolo u vodního mlýnu a někdo si vzpomene na lopatky mlýnu, které pohání vítr. A o takovém bude dnes řeč. O větrném mlýnu v Bravinném, který je posledním z mnoha těchto mlýnů v nedalekém okolí.


Když jsme pomalu přijížděli k mlýnu, asi 15 km/h po polní kamenité cestě obrostlé trávou po stranách, cítila jsem vzrušení. Tak dlouho jsme kolem mlýnu jezdívali a nikdy nejeli přímo k němu... Vystoupili jsme tedy z auta a v dáli zahlédli rodinku s dětmi, která zrovna vstupovala dovnitř mlýnu. Abyste se totiž mohli podívat, jak to vypadá i uvnitř, musíte si zajít pro klíčky do jednoho z domů naproti mlýnu. Když se za sebou rodina zavřela, aby tam nikdo jiný nemohl, byli jsme trošku mrzutí. Mezitím, co jsme netrpělivě vyčkávali, až si mlýn prohlédnou a vrátí klíče, kochali jsme se téměř zachovalou dřevěnou stavbou mlýnu zvenčí. Foťák byl v tu chvíli můj nejlepší kamarád, který se mnou spolupracoval a kouzlil. Vlastně on ani nemusel, samotný mlýn a prostředí kolem něj působilo čarovným dojmem. Místy zalezlo sluníčko za mraky a obloha se zatáhla, jako by se schylovalo k bouři. To v nás rovněž vyvolalo ohromující pocity s nádechem tajemna.



Po téměř půl hodině držíme v ruce KONEČNĚ klíče od mlýnu a s úsměvem a bušícím srdcem odemykáme první, následně hned druhé dveře. Prohlédneme si vnitřní prostory s dochovanými částmi mlecího zařízení, kocháme se výhledem z mlýnu do okolí. Miluji tu ,,vůni" ztrouchnivělého dřeva, která tak působí starobylým dojmem s nezapomenutelnou historií. Když jsem se dočetla toho, že mlýn byl na své nynější místo přesunut v roce 1910 z obce, ze které pocházím, nevěřila jsem svým očím. Proč jsem nevěděla, že kdysi stál právě tam, kde to znám jako své boty?


Po prohlídce jsme odevzdali klíče tam, kde jsme si je rovněž vyzvedli a cestou k autu jsme vstřebávali naše dojmy a pocity z návštěvy místa, které se nám oběma moc líbilo. K mlýnu se určitě brzy znovu podíváme, protože je kolem něj nejen krásné, ale i velmi klidné, ničím nerušené prostředí, kdy máte pocit, že jste tam jen vy a příroda. Co více si přát?


Doufám, že se vám dnešní článek líbil!
Pokud máte tipy na další mlýny, které stojí za to navštívit, určitě mi dejte vědět dole v komentářích.


Mějte se moc krásně,

Vaše A.

3 komentáře:

  1. Místo vypadá kouzelně! ♥ Nikdy by mě nenapadlo, že by se do podobného mlýnu dala jít i dobnitř, musel to být skvělý zážitek! :)

    GIVEAWAYAnother Dominika

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkné fotky. Pro mlýny mám slabost od pobytu v Holandsku :).

    OdpovědětVymazat

Moc Vám děkuji za Vaše komentáře :-*
A pokud se mě budete chtít na cokoli zeptat, tak:
anyzzzz@seznam.cz :)