pátek 1. září 2017

MÁME BYT!


Ahooooj. Doufám, že se máte všichni fanfárově, protože já rozhodně. Ptáte se, proč se ZASE sakra, Aneto, vždyť jsi slíbila, že budeš přispívat častěji! neozývám? Mám totiž jednu velkou novinku. Od poloviny srpna jsme se s přítelem začali koukat po nabídce bytů k pronájmu, než časem půjdeme do svého. Nu, a ono se to semlelo rychleji, než jsme v to sami doufali. Jedno dopoledne jsem brouzdala po internetu, až jsem narazila na útulný byt v ideální lokalitě a především za relativně rozumný nájem. Neváhala jsem ani minutu a co nejrychleji kontaktovala majitele bytu. Nikdy nezapomenu na ten pocit štěstí, když mi do hodiny zazvonil telefon, a pán, který zněl po hlase velmi příjemně, mi nabídl možnost prohlídky. Domluvili jsme se tedy rovnou na konkrétní datum a od té doby jsem pořád tajně doufala, že nám to vyjde. Na středeční prohlídce (23.8.) jsme se dozvěděli, že uchazečů o byt se panu majiteli ozvalo celkově dvanáct a nás si vybral do užšího výběru. Zaradovali jsme se. ,,To by mohlo vyjít", říkala jsem si. I přesto jsem se ale trochu bála. Po prohlídce jsem si celou cestu domů přemítala v hlavě, co a jak by mohlo/nemohlo být a jak bych se asi cítila, kdyby to nevyšlo. Já vím. Není to konec světa. Nabídek je spousta. Ale ten pocit, kdyby to vyšlo, se mi v tu chvíli zdál prostě k nezaplacení.